Hlavní rozdíl: INR a APTT jsou dva typy testů prováděných k měření koagulace krve u pacienta. INR znamená "International Normalized Ratio". APTT, na druhé straně, znamená "Aktivovaný částečný tromboplastinový čas".
Mezinárodní normalizovaný poměr je odvozen od protrombinového času (PT) a poměru protrombinů (PR). Ty se používají k měření vnější koagulační cesty. Koagulace je schopnost srážení krve. INR se obvykle používá k měření účinnosti dávky warfarinu a stavu poškození jater a vitaminu K. Pokud výsledek vykazuje prodloužený INR, znamená to, že srážlivost krve trvá příliš dlouho. Z tohoto důvodu lze podniknout kroky k vyřešení problému.
INR je určena především k získání lepšího pohledu na diagnostiku nevysvětlitelného krvácení pacienta. Také slouží jako screeningový test pro osoby, které podstoupí chirurgické zákroky. Měří, zda má osoba podstupující operaci normální schopnost srážení. Nízká hodnota INR může vést k odložení operace. Test INR lze také objednat, pokud pacient vykazuje známky a příznaky neobvyklého krvácení, i když neužívá žádné antikoagulační léky. Test INR lze také objednat, pokud pacient vykazuje krvácení z nosu, těžké menstruační období, krvácející dásně, modřiny a přítomnost krve v stolici.
Aktivovaný částečný tromboplastinový čas (aPTT nebo APTT) je ukazatel výkonu, který se používá k měření účinnosti kontaktní aktivační dráhy a společných koagulačních cest. Měří množství času, který se v krvi sráží u pacienta. Používá se hlavně k detekci jakýchkoli abnormalit v srážení krve, jako je neobvyklé krvácení nebo podlitiny. Může být použit k otestování nedostatku některých faktorů srážení krve, což vede k poruchám krvácení, jako je hemofilie. Může se také použít k určení doby srážení krve před operací.
APTT se dále používá k monitorování léčebných účinků heparinu. Heparin je antikoagulant, který zpomaluje srážení krve. Obvykle se provádí poté, co pacient pravidelně užívá léky na ředění krve po určitou dobu. To se provádí tak, aby byla pro pacienta stanovena přesná dávka a dávka léku.
INR a APTT se často používají ve spojení s cílem získat úplný obraz o koagulaci krve u pacienta.