Hlavní rozdíl: štěstí je stav blaženosti v srdci nebo mysli, zatímco spokojenost je stav spokojenosti.
V podstatě je štěstí jak stav mysli, tak emoce. Šťastie je jedním ze základních emocí, o něž se lidé snaží, ale je to emoce, kterou si většina lidí stěžuje, že nedosáhnou. Lidská přirozenost se snaží více, nikdy nejsou spokojeni s tím, co mají. Někteří filozofové tvrdí, že pokud se lidé naučí oceňovat to, co mají, spíše než hýbat se tím, co nemají, byli by šťastnější než nyní.
Existují různé faktory, které souvisejí se štěstím. Někdo se může cítit šťastný při nejmenším provokaci, jako je skvělé jídlo, nebo se někdo možná nebude cítit šťastný po velkém milníku, jako je naplnění životního přání, nebo v některých případech by štěstěna mohla rychle zmizet. Neexistuje však žádná ověřená metoda, která by podstatně zlepšila dlouhodobé štěstí smysluplným způsobem pro většinu lidí.
Podle psychologa Martina Seligmana může být dosaženo štěstí s PERMA. PERMA je součástí pozitivních psychologických korelačních nálezů, které tvrdí, že lidé jsou nejšťastnější, když mají buď Pleasure - chutné jídlo, teplé lázně atd., Angažovanost - absorpce užší, ale náročné aktivity, vztahy - sociální vazby, význam - hledání nebo náležení do něčeho většího, tj. náboženství nebo úspěchů - s realizací konkrétních cílů.
Spokojenost a štěstí však korelují na určité úrovni. Spokojenost může vést k štěstí, zatímco nedostatek spokojenosti povede k nedostatku štěstí. Například od osoby se očekává, že do pátku předloží zprávu. Pokud podá zprávu, pak je spokojen s tím, že dokončil svou přidělenou práci. Pokud je zpráva dobře provedena, nebo pokud šéf doplní včasnost zaměstnance, pak bude také rád, že jeho práce byla oceněna.
Rovněž obecné pravidlo pro rozlišování spokojenosti a štěstí je to, že "spokojenost se těší, zatímco štěstí je užíváno s někým jiným." Je to hlavně proto, že uspokojení pochází zevnitř, když je potřeba nebo potřeba uspokojena, zatímco štěstí pochází ze sdílení, vidí někoho šťastného nebo někoho šťastného, zase vás dělá šťastným.