Klíčový rozdíl: V databázových systémech, jako je SQL Server, Char a Varchar jsou oba datové typy, kde znak char ve skutečnosti odkazuje na znak a Varchar odkazuje na variabilní znak. Oba se používají k ukládání řetězcových typů hodnot s maximální délkou 8 000 znaků. Velikost úložiště char je stejná jako u deklarované, zatímco šestý stupeň Varchar závisí na bajtech skutečných zadaných dat.

Char je datový typ s pevnou délkou, kde Varchar je datový typ s proměnnou délkou. Při používání znaku char používá pouze tolik bajtů pro ukládání dat, která jsou zmíněna při definování hodnoty char. Například char (7) bude mít pouze 7 bajtů pro ukládání dat. Je důležité zmínit, že tento stav zahrnuje také prostor. Na druhou stranu, Varchar má variabilní prostor, což znamená, že bude trvat jen tolik prostoru, jako skutečná hodnota zadaná jako data pro datový typ Varchar.

Varchar trvá 1 nebo 2 bajty navíc kromě 1 bajtu na znak. Tyto další bajty se používají pro uchovávání informací o délce. Oba jsou také používány podobně k zavedení položky. Vždy je preferováno použití znaku char, pokud data zadaná ve sloupci pravděpodobně budou mít stejnou velikost, jakou se očekává, že budou zadány.

Uveďme příklad - jestliže jsou data Char vyhlášena způsobem: deklarovat test Char (20) a test = "testování", potom test bude obsazovat nejprve 7 bajtů a odpočinek bude vyplněn prázdnými daty. Na druhou stranu, pokud jsou data Varchar deklarována způsobem: deklarujte test Varchar (20) a test = "test", pak bude zabírat pouze 7 + 2 bajty.

Char by měl být použit, pokud je známá délka proměnné, zatímco Varchar by měl být použit pouze tehdy, je-li délka neznámá. Char je rychlejší než Varchar, protože systém Varchar tráví nějaký čas, aby zjistil čas pro zjištění konce řetězce. Na druhou stranu tentokrát není v Charu zbytečná.

Srovnání mezi Char a Varcharem:

	Char	Varchar
Plný formulář	Charakter	Variabilní znak (v kontextu s charakterem proměnné délky)
Význam	Používá se k ukládání dat řetězce s nefixovanou pevnou délkou	Používá se k ukládání dat o řetězcích, které nemají znak Unicode, s proměnnou délkou
Bajty použité pro ukládání	1 bajt na znak	1 bajt na znak a 1 nebo 2 bajty dodatečné pro uchovávání informací o délce
aplikace	Používá se pro ukládání dat, například telefonního čísla atd. (Data jsou konzistentní.)	Používá se pro ukládání dat jako je adresa (data se značně liší)
Stav: vstupní řetězec menší než deklarované bajty	Prostor bez jakéhokoliv znaku bude vyplněn mezerami	Prostor bez jakéhokoli znaku nebude vykreslen žádným z znaků
Stav: vstupní řetězec více než deklarované bajty	Řetězec bude zkrácen na deklarované bajty	Řetězec bude zkrácen na deklarované bajty.