Hlavní rozdíl: Analogový telefon interpretuje zvuk jako elektronický puls. Proto je zvuk převeden na elektronické signály. Elektronický puls je analogický interpretovanému zvuku. Signál je pak přenášen přes měděné dráty ve formě vln. Digitální telefon na druhou stranu nejprve převede data na binární kód, tj. 1s a 0s. Je to stejný způsob, jakým počítače ukládají informace.
Existují dva hlavní způsoby přenosu dat. Způsob, jakým jsou data přenášena, nám říká, zda je telefon analogovým telefonem nebo digitálním telefonem.
Analogový telefon interpretuje zvuk jako elektronický puls. Proto je zvuk převeden na elektronické signály. Elektronický puls je analogický interpretovanému zvuku. Termín analog, je odvozen z toho. Signál je pak přenášen přes měděné dráty ve formě vln. Jiný způsob, jak to říkat, je z hlediska malých výkyvů signálu, které mají smysl.
Digitální telefon na druhou stranu nejprve převede data na binární kód, tj. 1s a 0s. Je to stejný způsob, jakým počítače ukládají informace. Údaje v podobě 1s a 0s jsou pak přenášeny, kde jsou rekonstruovány do zobrazení zvuku na druhém konci. VOIP (hlas přes internetový protokol) je typ digitálního signálu.
Analogový telefon byl předtím nejčastěji používanou technologií pro telefony. To se však v posledních letech neustále mění. To je dáno především různými výhodami digitálních a analogových.
Za prvé, digitální signály zabírají méně místa než analogové signály. Proto je možné zasílat více informací ve stejné kapacitě. Také díky tomu je signál mnohem jasnější a má větší rozsah než analogové signály. Navíc digitální signály jsou jednodušší k šifrování, aby ostatní nemuseli odposlouchávat konverzace.
Dále digitální signál používá diskrétní, tj. Diskontinuální hodnoty. Proto mohou být zastoupené informace buď diskrétní, jako jsou čísla nebo písmena, nebo kontinuální, například zvuky, obrázky a další měření kontinuálních systémů. Z tohoto důvodu je pro video konference preferován digitální signál. Digitální technologie byla také využívána v odvětví mobilních telefonů.
Pro rozlišování analogových od digitálních, zejména pro laickou osobu, je třeba zkontrolovat zadní stranu telefonu. Analogové telefony by měly mít na zadní straně telefonu frázi "odpovídá části 68 Pravidla FCC". Na zadní straně budou mít číslo Ringer Equivalence Number.
Také digitální telefony mají tendenci mít mnohem více funkcí, a proto se obvykle používají v firemní kanceláři nebo v podnikovém prostředí. Zde jsou všechny telefony připojeny k internímu rozvaděči, přičemž každý telefon má číslo pobočky. Abyste se mohli připojit k číslu mimo rozvaděč, musíte nejprve zadat číslo "9" nebo určitý kód.
Pokud se podíváte na digitální telefony v těchto kancelářích, mají tendenci mít kdekoli mezi 12-40 tlačítky, s červenými světly blikající všude. Analogové telefony mají na druhé straně obvykle tendenci mít standardní číselnou podložku a někdy mohou mít několik dalších klíčů.
Digitální telefony mají také tendenci mít programovací klíče, hlasitý odposlech a ID volajícího. V těchto dnech však může mít analogový telefon také hlasité telefonování a ID volajícího. Jedná se o bezdrátové telefony, které zahrnují jak digitální, tak analogovou technologii. Bezdrátová sluchátka využívá digitální technologii pro připojení k základně, která zase využívá analogovou technologii k přenosu zvuku.
Proto je bezpečné předpokládat, že telefon, který většina z nás používá doma, je analogový telefon.
